Živé krajiny jsou konceptem Centra pro vodu, půdu a krajinu, který se systematicky zabývá plánováním udržitelného hospodaření s vodou v jednotlivých krajích v ČR.
Koncept živých krajin má poskytnout komplexní návod, jak na území kraje udržet maximum dešťové vody, která na území kraje spadne. Cílem je návrh opatření pro předcházení extrémním hydrologickým jevům způsobeným rychlým povrchovým odtokem srážkové vody do vodních toků. Navrhovaná opatření mají přispět ke zdržení odtoku srážkové vody z území, aby krajina na jedné straně nevysychala a na druhé straně, aby intenzivní srážky neohrožovaly území kraje povodněmi.
Smyslem konceptu živých krajin je poskytnout krajům jasné vodítko při plánování změn v krajině na strategické a územně plánovací úrovni, včetně plánování finanční podpory realizace navržených opatření. Ta přitom musí být územně adresná a musí zohledňovat specifické vlastnosti jednotlivých typů krajin na území každého kraje. Musí být rovněž vymezená území, kde je potřeba změn ve využívání a uspořádání krajiny z hlediska její schopnosti udržet srážkovou vodu nejnaléhavější a kam se tedy má primárně soustředit pozornost a energie všech aktérů, a kam se také má soustřeďovat finanční podpora.
Koncept živých krajin si klade tyto tři hlavní cíle:
- Zlepšení schopnosti krajin zadržovat vodu a předcházet tak negativním důsledkům extrémních hydrologických jevů jako jsou sucho či povodně. Česká republika je "střecha Evropy", může hospodařit jen s vodou, která na jejím území naprší. Proto s ní nemůže nakládat marnotratně. Voda, která z našeho území odteče, je nenávratně ztracená.
- Zachování a rozvoj produkční schopnosti krajin. Půda je nenahraditelný zdroj, a proto je třeba jí chránit před ztrátou. Krajinu je proto třeba chránit před erozí, díky níž přichází česká krajina o desítky milionů tun nenahraditelné půdy každý rok.
- Zvýšení obytné a rekreační kvality krajin. Krajina slouží všem. Lidem, kteří v ní pracují, a kterým poskytuje obživu, jakož i ostatním lidem, pro něž je krajina místem k odpočinku a základem jejich identity.
Pilotním projektem konceptu živých krajin je Středočeský kraj: Region udržitelného hospodaření s vodou, který od podzimu 2019 zpracovává na základě finanční podpory Středočeského kraje jeden z expertních týmů Centra pro vodu půdu a krajinu, složený z předních českých územních plánovačů, krajinářů, hydrologů a GIS specialistů. Krajina Středočeského kraje, intenzivně urbanizovaná a hospodářsky využívaná, je vhodným prostorem po pilotní aplikaci konceptu živých krajin.
Průběžné výstupy projektu
Vodní režim krajiny, tedy schopnost krajiny zdržovat odtok vody, je ovlivňován mnoha různými faktory. Morfologie terénu ovlivňuje, jak rychle doteče dešťová voda z místa jejího dopadu na zemský povrch do vodního toku. Rostliny a jejich kořeny, stav půdy, zpevněné povrchy, kanalizace, ale také remízy, meze či cesty lemované stromořadími a alejemi cestu vody z místa dopadu do vodního toku buď zrychlí, anebo zpomalí, tedy zdrží. Horninové podloží pak vodu buď přijme a pozastaví, nebo přijme a odvede anebo vůbec nepřijme. Tůně, meandry, rybníky a přehrady pak rozhodují o tom, jak rychle se voda prožene údolími pryč. Vedení vodních toků krajinou, formování koryt vodních toků a stav údolních niv a širších okolí vodních toků pak ovlivňují rychlost nenávratného odtoku vody z území.
S některými vlastnostmi krajiny, jako je horninové podloží či morfologie terénu, nelze dělat nic. Některé vlastnosti krajiny, jako je vysoký podíl zpevněných ploch, velké lány oraných polí, absence břehových porostů vodních toků či napřímení jejich koryt, se změnit dají, ale je to běh na dlouhou trať. Jiné vlastnosti krajiny, jako způsob péče o půdu, se dají naopak změnit poměrně rychle. Mnohým se dá předejít dříve, než se stanou.
A | STÁVAJÍCÍ STAV KRAJINY A PLÁNOVANÝ ROZVOJ SÍDEL NA ÚZEMÍ STŘEDOČESKÉHO KRAJE
Základním podkladem pro vyhodnocení vodního režimu krajiny Středočeského kraje a její schopnosti zadržet srážkovou vodu v místě jejího spadu je exaktní poznání stávajícího a plánovaného využití krajiny.
Zvlášť důležité proto bylo vymezení skutečného rozsahu ploch s různou mírou schopnosti zadržet srážkovou vodu v místě jejího dopadu na zemský povrch. Některé plochy totiž mají schopnost zdržet vodu velmi omezenou, anebo tuto schopnost úplně postrádají. Jedná se typicky o zastavěné a zpevněné plochy, ale také o intenzivně oraná pole. Některé plochy, jako třeba lesy či sukcesní vegetace, mají velmi dobrou schopnost zadržet vodu.
V prvním kroku proto byly vymezeny všechny skutečně zastavěné plochy na území Středočeského kraje. Podle platných územních plánů pak byly vymezeny všechny zastavitelné plochy určené pro další rozvoj zástavby, které by při naplnění novou zástavbou podíl krajiny s velmi omezenou schopností zdržet vodu ještě dále zvýšily.
Ve druhém kroku bylo provedeno obdobné rozlišení druhů ploch dle jejich schopnosti zadržet vodu také v otevřené krajiny.
- Mapa - A1b: Vymezení skutečně zastavěných ploch sídel – základní klasifikace z hlediska převládajícího využití
- Mapa - A2: Základní funkční klasifikace nezastavěných ploch v krajině
- Mapa - A3a: Digitalizace dosud nezastavěných rozvojových ploch vymezených v platných územních plánech
B | VYHODNOCENÍ HYDROLOGICKÉ ZRANITELNOSTI KRAJINY STŘEDOČESKÉHO KRAJE
Stabilita či naopak zranitelnost vodního režimu krajiny vyjadřuje míru schopnosti krajiny vyrovnávat se s výkyvy v časové a objemové distribuci srážek. Krajiny se zranitelným vodním režimem jsou takové krajiny, které na tyto výkyvy reagují prudkými změnami povrchového odtoku srážkové vody, jako jsou povodně s krátkou a vysokou kulminační vlnou po deštích střídané s obdobími velmi nízkého až žádného průtoku a také velmi rychle proměnlivými podmínkami pro život člověka, rostlin a živočichů. Tyto krajiny, pokud by se nijak nezměnily a zůstaly v současném stavu, proto budou jen obtížně čelit probíhajícím změnám klimatu, které se projevují právě změnami v intenzitě, objemu a časové distribuci srážek.
Stabilita, resp. zranitelnost vodního režimu krajin je výsledkem spolupůsobení čtyř hlavních faktorů, z nichž každý může mít na vodní režim krajiny za určitých podmínek pozitivní, neutrální i negativní vliv. Z hlediska vyhodnocení zranitelnosti vodního režimu jsou samozřejmě klíčové jejich negativní vlivy, které zrychlují odtok srážkové vody z plochy krajiny. Srážky pak rychle odtečou do vodních toků, které vzdují a vylijí se z koryt. Krajina přitom zůstává suchá.
Prakticky nezměnitelné a neovlivnitelné přírodní podmínky vodního režimu určuje geomorfologie krajiny. Morfologie krajiny, tedy její tvarování, je výsledkem vrásnění a dlouhodobých erozních procesů a definuje základní vlastnosti povodí a tím i rychlost povrchového a podpovrchového odtoku vody z krajiny. Geologické (horninové) podloží pak určuje způsob, jakým voda proudí v hlubokém podzemí a tím pádem, jak rychle odtéká podložím.
Nad geologickým podložím je půda, která má schopnost zadržet vodu na dny až týdny, v závislostech na konkrétních vlastnostech půdy. Půda tak pomáhá vyrovnávat období sucha mezi jednotlivými dešti a zároveň snižuje riziko povodní bezprostředně po deštích. Za předpokladu však, že má schopnost vodu zadržet. Tyto vlastnosti půdy jsou kombinací přirozených předpokladů půdy plynoucích z geologického podloží a způsobu péče o půdu. Vlastnosti půdy jsou velmi dlouhodobé a přirozeně se mění jen velmi pomalu.
Narozdíl od přirozených vlastností půdy má poměrně rychlý vliv na vlastnosti půdy způsob hospodaření v krajině. Pokud je hospodaření v krajině špatné, může vést k degradaci půdy například vodní a větrnou erozí. Pokud je hospodaření v krajině dobré, zvyšuje se obsah organické hmoty v půdě a tím i schopnost půdy vázat, a tedy zadržet srážkovou vodu. Vliv hospodaření v krajině na její vodní režim se ovšem neomezuje pouze na vlivy na půdu samotnou. Pro potřeby intenzivního zemědělství byly celé krajiny Středočeského kraje systematicky odvodněny. Hospodaření v krajině má rovněž významný vliv na její teplotní režim.
Posledním klíčovým faktorem ovlivňujícím vodní režim krajiny je její urbanizace. Voda ze zpevněných ploch (střechy, veřejná prostranství, silnice a parkoviště) velmi rychle odtéká. Suché povrchy se pak v letních měsících prakticky okamžitě po deštích přehřívají, a snižují význam „malého hydrologického cyklu“ pro vodní režim krajiny.
Jedním ze zásadních důsledků a projevů zranitelnosti vodního režimu krajiny pak jsou změny zásoby vody v půdě. Indikátorem hydrologické zranitelnosti krajiny je pokles zásoby vody v půdě ve srovnání s průměrem Středočeského kraje, anebo pokles zásoby vody v půdě všude tam kde již předtím byla krajina poměrně suchá a měla již dříve nízké zásoby vody v půdě.
Smyslem vyhodnocení hydrologické zranitelnosti krajiny Středočeského kraje je identifikovat konkrétní krajiny, které jsou v současné době, při jejich současném uspořádání a při současném hospodaření v nich, nejvíce ohrožené klimatickou změnou, a které jsou nejméně připravené čelit jejím projevům.
Výstupem vyhodnocení hydrologické zranitelnosti krajiny Středočeského kraje je tedy vymezení konkrétních krajin, které nemají dostatečnou schopnost zadržet, resp. zdržet srážkovou vodu a jejichž hydrologický režim není schopný vyrovnávat extrémní hydrologické jevy, tedy odolávat na jedné straně relativně dlouhým obdobím sucha a na druhé straně pak nárazovým intenzivním přívalům srážek. Tyto krajiny, které dnes vykazují zásadní problémy se zadržením srážkové vody, jsou nazvané hotspoty.
- Mapa - B1a: Geomorfologie
- Mapa - B1a1: Geomorfologie (převedení do geometrie pavučiny volné krajiny)
- Mapa - B1b: Geomorfologie (na podkladě propustnosti hornin)
- Mapa - B2a: Retenční schopnost půdy
- Mapa - B2a1: Retenční schopnost půdy (převedení do geometrie pavučiny volné krajiny)
- Mapa - B2b: Retenční schopnost půdy (na podkladě potenciální maximální retence vody v půdě)
- Mapa - B2c: Retenční schopnost půdy (na podkladě využití volné krajiny)
- Mapa - B3a: Hospodaření v krajině
- Mapa - B3a1: Hospodaření v krajině (převedení do geometrie pavučiny volné krajiny)
- Mapa - B3b: Hospodaření v krajině (na podkladě velikostí půdních bloků)
- Mapa - B3c: Hospodaření v krajině (na podkladě investic do půdy)
- Mapa - B4a: Urbanizační procesy
- Mapa - B4a1: Urbanizační procesy (převedení do geometrie pavučiny volné krajiny)
- Mapa - B4b: Urbanizační procesy (na podkladě dosud nezastavěných zastavitelných ploch)
- Mapa - B4c: Urbanizační procesy (na podkladě využití území)
- Mapa - B4d: Urbanizační procesy (na podkladě změny zástavby mezi roky 2000 a 2018)
- Mapa - B5a: Vysychání krajiny
- Mapa - B5a1: Vysychání krajiny (převedení do geometrie pavučiny volné krajiny)
- Mapa - B5b: Vysychání krajiny (na podkladě míry zranitelnosti vodního režimu v kontextu klimatické změny)
- Mapa - B5c: Vysychání krajiny (na podkladě maximální retence vody v půdě)
- Mapa - B5d: Vysychání krajiny (na podkladě maximální retence vody v půdě)
- Mapa - B5e: Vysychání krajiny (na podkladě vývoje průměrného objemu vody v půdě)
- Mapa - B5f: Vysychání krajiny (na podkladě deficitu vody v půdě)
- Mapa - B6a: Míra hydrologické zranitelnosti krajiny (syntéza příčin hydrologické zranitelnosti krajiny)
- Mapa - B7a: Hotspoty hydrologické zranitelnosti krajiny
- Mapa - B7a1: Hotspoty hydrologické zranitelnosti krajiny (převedení do geometrie pavučiny volné krajiny)
C | CÍLOVÉ KVALITY ČÁSTÍ KRAJIN PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO VODNÍHO REŽIMU
Cílové kvality krajin Středočeského kraje stanovují žádoucí cílové uspořádání a vlastnosti krajin Středočeského kraje, jejich dosažení je podmínkou pro dlouhodobě udržitelný vodní režim na území kraje.
Východiskem pro rozčlenění krajiny Středočeského kraje na jednotlivé dílčí krajiny byly hotspoty hydrologické zranitelnosti krajiny Středočeského kraje (výstup B.7a) včetně jejich vnitřních faktorů, v kombinaci s průměrnou zásobou vody v půdě a jejím dosavadním vývojem a dále konkrétní společenské požadavky na využívání krajiny a specifické předpoklady krajiny pro různá opatření vedoucí k nápravě a tedy k dlouhodobě udržitelnému vodnímu režimu. Protože je přírodní i společenské prostředí Středočeského kraje velmi pestré, bylo vymezeno celkem 43 unikátních krajin. Pro každou dílčí krajinu je pak stanoven vždy zcela individualizovaný soubor opatření vedoucích k jejímu udržitelnému vodnímu režimu, právě s ohledem na konkrétní důvody a míru závažnosti její současné hydrologické zranitelnosti.
Opatření pro dosažení cílových kvalit dílčích krajin obsahují opatření směřující k zastavěnému území sídel, a to včetně stanovení podmínek pro jejich další plošný rozvoj, opatření směřující ke změně struktury krajiny a struktury a využití krajiny, opatření na vodních tocích a jejich nivách a v neposlední řadě opatření pro změnu péče o plochu otevřené krajiny.
Pro každou ze 43 krajin byla stanovena míra změn ve struktuře a využití krajiny, nutných k dosažení a zajištění udržitelného vodního režimu. Je tím vyjádřeno, jak moc se cílová kvalita dané dílčí krajiny liší od jejího současného stavu a jak náročná tedy bude pomyslná cesta k dosažení definované cílové kvality krajiny.
Zároveň byly dílčí krajiny roztříděny dle naléhavosti změn nutných k dosažení a zajištění udržitelného vodního režimu. Tím je stanovena prioritizace změn v krajině na území Středočeského kraje a je tak dáno, ve kterých z dílčích krajin by se měly jejich změny primárně začít řešit a realizovat. Změny v krajinách s vysokou naléhavostí nutných změn zároveň vykazují nejvyšší multiplikační efekt a od změn provedených právě v těchto krajinách tak lze očekávat největší pozitivní dopad i na okolní krajiny.
Textová část "Cílové kvality částí krajin pro zajištění udržitelného vodního režimu"
- Mapa - C1a: Urbanizační procesy
- Mapa - C2a: Retenční schopnost půdy
- Mapa - C3a: Deficit vody v půdě
- Mapa C4a: Hospodaření v krajině
- Mapa - C5a: Hydrogeologie
D | KONCEPCE UDRŽITELNÉHO HOSPODAŘENÍ S VODOU V KRAJINĚ
Pro vodní režim krajiny je naprosto klíčový stav jejích částí bezprostředně souvisejících s vodními toky, tedy stav údolních niv a vztahových zón vodních toků. Nivy a vztahové zóny tvoří kostru hydrologické stability každé krajiny a je tak třeba je důsledně a nekompromisně chránit pro jejich nezastupitelnou hydrologickou funkci.
Jedním z klíčových výstupů celého pilotního projektu je územní vymezení údolní nivy a vztahových zón všech vodních toků a vodních ploch na území celého Středočeského kraje.
Jako zvláštní typ zranitelných území byla vymezena povodí s velmi rychlou odezvou na přívalové deště nad zastavěnými územími sídel, kde přívalová povodeň na vodním toku může ohrozit bezpečnost obyvatel a způsobit významné škody na majetku.
Textová část "Koncepce udržitelného hospodaření s vodou v krajině"
- Mapa - D1a: Kritické body a jejich povodí Kritické body a jejich povodí
- Mapa - D1b: Kritické body a jejich povodí dle míry rizika vzniku negativních projevů povodní z přívalových srážek
- Mapa - D1c: Kritické body a jejich povodí dle převládajícího využití přispívající plochy kritického bodu
- Mapa - D2a: Nivy vodních toků
- Mapa - D2b: Nivy vodních toků (se zobrazením vodních toků a ploch)
- Mapa - D2c: Vztahové zóny vodních toků a vodních ploch
- Mapa - D2d: Vztahové zóny vodních toků a vodních ploch (se zobrazením vodních toků a ploch)
- Mapa - D2e: Nivy a vztahové zóny vodních toků a ploch
- Mapa - D2f: Nivy a vztahové zóny vodních toků a ploch (se zobrazením vodních toků a ploch)
E | STANOVENÍ CÍLOVÝCH KVALIT VLÁKEN VOLNÉ KRAJINY
Vlastnosti volné (nezastavěné) krajiny jsou ze střednědobého pohledu klíčový nástroj pro zlepšení vodního režimu Středočeského kraje. Využití krajiny a jejich uspořádání v prostoru, stejně jako péče o zemědělskou půdu a lesy, může vodní režim krajiny zlepšit i zhoršit.
Pro stanovení žádoucích vlastností otevřené krajiny bylo v první řadě nezbytné vymezit osy otevřené krajiny mezi sousedními sídly a stanovit jejich základní prostorové vlastnosti, tzv. v„vlákna volné krajiny“.
Otevřená krajina mezi sídly by měla plnit dvě základní vodohospodářské funkce, jednak absorbovat a zdržet vodu, která by jinak bez užitku odtekla ze zpevněných ploch v sídlech, jednak vyrovnávat negativní vliv zpevněných ploch v sídlech (jako jsou střechy a dlážděné povrchy) na přehřívání krajiny. Čím užší je volná krajina mezi dvěma sídly a čím rozlehlejší jsou sídla, která odděluje, tím hodnotnější je každý metr čtvereční a tím důležitější je, aby byla využívána správně.
Textová část "Stanovení cílových kvalit vláken volné krajiny"
- Mapa - E1a: Pavučina volné krajiny – současný stav – základní geometrie
- Mapa - E1b: Pavučina volné krajiny – současný stav – volná krajina mezi sídly
- Mapa - E1c: Pavučina volné krajiny – současný stav – hydrologická stabilita
- Mapa - E1d: Pavučina volné krajiny – současný stav – míra urbanizace
- Mapa - E2c: Pavučina volné krajiny – cílový stav – hydrologická stabilita
F | OHROŽENÍ VODNÍHO REŽIMU KRAJINY STŘEDOČESKÉHO KRAJE ROZVOJEM ZÁSTAVBY
Vodní režim v krajině a schopnost krajiny zadržovat srážkovou vodu jsou silně determinované mírou urbanizace. Zástavba přitom ovlivňuje vodní režimu krajiny ve třech základních úrovních:
První úrovní je přímý fyzický vliv zástavby a dalších urbanizovaných ploch na části krajiny, které jsou klíčové pro zdržování vody v krajině a vyrovnávání jejího teplotního režimu, jako jsou údolní nivy vodních toků a ploch, prameniště vodních toků či lesy. Druhou úrovní, a to zejména ve výrazně urbanizovaných krajinách, je plošný fyzický vliv zástavby na vodní režim v ploše krajině. Zástavba v ní působí analogicky jako rozsáhlé skalní výchozy: má jen minimální schopnost zadržet dopadající srážkovou vodu a za slunných teplých dnů má tendence k přehřívání. Silně urbanizované krajiny proto jednak rychle ztrácí vodu ze srážek, jednak se nad rozpálenou zástavbou tvoří tepelné ostrovy, které nad nimi způsobují srážkový stín. Třetí úrovní je vliv vlastního provozu zástavby na vodní režim. Zástavba jednak vyžaduje relativně stabilní a spolehlivé zásobování pitnou a užitkovou vodou, jednak produkuje relativně stabilní průtok odpadních vod.
Krajina Středočeského kraje je již dnes vysoce urbanizovaná, zvláště pak v poměrně širokém pásu okolo hlavního města, podél dálnic a také okolo velkých měst v kraji. Krajina je zároveň pod neustálým tlakem na další urbanizaci. K dalšímu rozvoji zástavby na území prakticky celého Středočeského kraje je z pohledu vlivu dalšího rozvoje zástavby na vodní režim krajiny nezbytné přistupovat velice obezřetně. V některých částech Středočeského kraje přitom již dnes vykazuje krajina a její vodní režim znaky absolutního vyčerpání.
Další výstupy studie přinášejí komplexní vyhodnocení ohrožení vodního režimu krajiny Středočeského kraje dalším rozvojem zástavby. Na území Středočeského kraje jsou vymezená území, kde je z pohledu udržitelnosti vodního režimu další rozvoj zástavby a zvyšování míry urbanizace nežádoucí a kde je dalšímu rozvoji zástavby nezbytné věnovat maximální možnou pozornost. Součástí výstupů je také případová studie, která vyhodnocuje rizikovost jednotlivých zastavitelných ploch vymezených pro rozvoj zástavby v platných územních plánech a jejich změnách.
Textová část "Ohrožení vodního režimu krajiny novou nástavbou"
- Mapa - F1: Území s vysokou mírou rizika nove zástavby
- Mapa - F2: Vyhodnocení rizikovosti rozvojových ploch
Kontakty
| Urbanistka, specialistka na krajinné a regionální plánování |
Specialista na regionální plánování a rozvoj regionů |
|
|
|
|
